Pisálkův poradce, Alice & já

Vzhledem k tomu, že jsem o své drahé OC postavě dlouho nemluvila a ještě to chvilku potrvá, než se tady objeví znovu, jsem se rozhodla (po opětovném přečtení nějakých stížností a otázek v komentářích) sem napsat něco o povídce Pisálkův poradce. Ten sice skončil už poměrně dávno, ale nějak jsem si vzpomněla, že jsem prakticky ještě na nic pořádně neodpověděla.

1. Hodně lidí se ptalo, ve které zemi či městě se ten děj odehrává. Zcela automaticky jsem se inspirovala Olomoucí, ale i tak se to v Česku neodehrávalo. V Polsku taky ne. A ne, v životě nikdy vám na ten dotaz nedám jasnou a stručnou odpověď! :D

2. To, že se postava jmenuje stejně jako já, je opravdu jenom z lenosti vymýšlet jiné. Taky proto, že jsem nikdy netušila, že bych to mohla zveřejnit.

3. Celkově je v tom příběhu poměrně dost pravdy z mého života. Například Katka, pokud si pamatujete. Stejně tak je opravdový Ivánek, stejně i zmíněná sebevražedná zatáčka, stejné jsem nechala i tátovo oblečení, které Alice v příběhu chudákovi Lokimu vnucovala místo tuniky. (Tedy velryba s tvrzením, že žere Japonce, a kočka s vystrčeným zadkem.) 

4. Jestli někdy někoho zajímalo, jak Alice vypadá (což zajímá asi všechny, kdo mají pochybnosti, že by ji snad mohl mít rád takový fešák jako náš oblíbený bůh), tak sem dám jen stručný popis, protože jsem si ji jen málokdy představila detailně. Jistě jsem věděla, že má hnědé nezkrotitelné vlasy (to se mi k lehce švihlému člověku prostě hodí) a tmavě hnědé oči. Taky je fakt, že je malá, o dost menší než její muž. Nějak se mi píše líp za člověka, co svět vidí ze stejné výšky jako já, zdá se. :D

5. Potom, když mi došlo, že do příběhu dávám moc pravdy, jsem si chtěla dokázat, že píšu fikci, jednou věcí, a to v kapitole číslo čtyři. Totiž, moje babička by v životě nečetla něco o Mozartovi. Tak, a hned jsem si přišla jako nezaujatý pisálek. :D

Doufám, že to některé potěšilo. Jinak přeji krásné pondělí, samozřejmě. A protože je to pondělí, což je z nějakého důvodu pro hodně lidí těžce zvladatelný den, posílám jedno velké-






Share:
spacer

4 komentáře:

  1. Jsem ráda, že si přidala tenhle článek... :) To tričko s velrybou je stejně nejlepší...! :D
    PS.: Mohla bych si tě přidat do oblíbených..? :)

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to pobavilo :-D Uvědomila jsem si díky tomu, že zpravidla také přisuzuji ženským postavám vlastní výšku... asi že má pak člověk lepší perspektivu :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako by si člověk udělal kamaráda, který mu rozumí. :D

      Vymazat